Stavební spoření

Základní myšlenka stavebního spoření pochází z Anglie. Kde v roce 1775 vznikla v Birminghamu historicky první stavební spořitelna. Jednalo se o spolek s názvem Building Society, který fungoval tak, že jeho členové ukládali peníze do společného fondu, z kterého jim byly následně po splnění určitých podmínek poskytovány úvěry na bydlení. Od této doby ušlo stavební spoření dlouhou cestu, ale jeho podstata byla zachována.

Jak tedy stavební spoření funguje

Stavebním spořením označujeme takový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá peníze u specializované banky (nazývané jako stavební spořitelna) a po určité době po splnění dalších podmínek získává nárok na úvěr ze stavebního spoření. Jedná se tedy o kombinaci spoření a účelového úvěru na bydlení.

Spořící fáze

V první fázi klient stavební spořitelny pouze spoří. K jeho vkladům je obvykle připisována tzv. státní podpora (roční příspěvek státu, jehož výše se odvíjí od výše pravidelně vkládaných peněz) a vklady jsou spolu s ní úročeny pevně stanovenou úrokovou sazbou. Díky tomu bývá stavební spoření mnohými občany využíváno pouze ke spořícím účelům, jelikož se jedná o výhodnou kombinaci bezpečného vkladu (minimální investiční riziko díky přísným podmínkám, jež musí stavební spořitelny splnit a omezením jejich investičních aktivit, kterých se musí držet) a relativně vysokému zhodnocení (díky státní podpoře).

Úvěrová fáze

Druhá fáze spočívá v poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Použití úvěru bývá shodné s investicí do nemovitosti (viz hypoteční úvěr) a je vymezeno zákonem.

Řádný úvěr ze stavebního spoření

Pro poskytnutí řádného úvěru ze stavebního spoření musí klient splnit určité podmínky, hlavními jsou především:

  1. čekací lhůta (v řádech let)
  2. naspoření určitého procenta cílové částky
  3. prokázat účelovost poskytnutých prostředků (např. koupě bytu, rekonstrukce koupelny…)

Klient tedy musí nejprve spořit a až po určité době mu je přidělen úvěr, jenž potom postupně splácí. Za vypůjčení peněz si spořitelna samozřejmě účtuje úrok (daný úrokovou sazbou). Základní vymezení těchto podmínek bývá v příslušném zákoně, který však nechává prostor stavebním spořitelnám k jejich úpravám.

Cílová částka – jedná se o součet naspořených a vypůjčených peněz, tedy o celkovou částku, kterou bude mít klient k dispozici.

Příklad:

Viktor chce rekonstruovat dům (= účel) a potřebuje na to 500 000 Kč (= cílová částka). Založí si tedy stavební spoření a po dvou letech (= čekací lhůta) má naspořeno 250 000 Kč (= 50 % cílové částky), jelikož splňuje všechny podmínky dané stavební spořitelnou i zákonem, může zažádat o úvěr ze stavebního spoření. Spořitelna mu přidělí úvěr ve výši 250 000 Kč.

Překlenovací úvěr ze stavebního spoření

Chceme-li financovat naše potřeby bydlení ihned, a nebo je-li výše naší cílové částky velká a pro přidělení úvěru bychom museli spořit velmi dlouho, využijeme tzv. překlenovací úvěr.

Jak už jeho název napovídá, tento úvěr slouží k překlenutí doby, kdy spořitelna může klientovi poskytnout řádný úvěr ze stavebního spoření.

Jak funguje překlenovací úvěr

Klient si uzavře stavební spoření. Stavební spořitelna mu (po doložení účelovosti a splnění dalších běžných úvěrových podmínek) ihned poskytne překlenovací úvěr ve výši cílové částky. Klient z něj splácí pouze úroky (nesplácí jistinu = vypůjčené peníze) a pokračuje dále ve stavebním spoření. Po dosažení podmínek pro přidělení řádného úvěru se překlenovací úvěr změní v úvěr řádný, klient už neplatí pouze úroky, ale postupně také začíná splácet jistinu úvěru. Při změně překlenovacího úvěru v úvěr řádný může (ale nemusí) dojít ke změně úrokové sazby.

Překlenovací úvěry vznikly jako konkurence hypotečním úvěrům a pokud se rozhodujeme mezi hypotečním úvěrem a úvěrem překlenovacím, měli bychom vzít v potaz nejen úrokové sazby, ale i celkové náklady na tyto úvěry, nechat si spočítat, kolik peněz ve skutečnosti za úvěr zaplatíme, zvážit všechny podmínky a až poté se rozhodnout.