Spoření a investování

Pojmy spoření a investování bývají často považovány za jeden a ten samý pojem a ačkoli mají mnoho společného, existuje mezi nimi zásadní rozdíl.

Spoření

Pokud hovoříme o spoření, máme na mysli odložení peněz stranou pro případné budoucí použití. Spořit můžeme za jakýmkoli účelem, například na studia dětí, na dovolenou nebo pro případ nenadálých událostí s negativními finančními dopady. Spořit můžeme třeba doma pod matraci nebo v bance s použitím produktů k tomu určeným atd. Všechny tyto možnosti mají společné to, že pokud spoříme, činíme tak bez tzv. investičního rizika.

Investiční riziko – zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o pravděpodobnost snížení hodnoty uložených prostředků. Čím vyšší tato pravděpodobnost je, tím vyšší je investiční riziko a tím víc můžeme ztratit.

Spoření s sebou tedy nese minimální riziko ztráty naspořených peněz, což zjednodušeně znamená, že kolik si uložíme, tolik si můžeme v budoucnu vybrat. Toto minimální riziko s sebou však nese také minimální zhodnocení naspořených peněz (= minimální výnosy) a tedy ohrožení inflací, tzv. inflační riziko.

Inflační riziko – Inflace je jev, při kterém peníze v budoucnu nemají kupní sílu peněz dnes.

Příklad: Dnes si za 100 Kč můžeme pořídit 100 rohlíků. My si však rohlíky nekoupíme a 100 Kč uspoříme doma do kapsy od obleku. V dalším roce si za 100 Kč budeme moci koupit jen 50 rohlíků. Kupní síla naší stokoruny tedy poklesla a výše inflace činila 50 % za rok.

V budoucnu sice budeme mít beze ztrát naspořeno, kolik jsme si uložili, ale budeme si moci za tyto peníze koupit méně než dnes.

Investování

Pojmem investování označujeme proces, při kterém se vzdáváme současné spotřeby za účelem jejího zvýšení v budoucnosti. Pokud hovoříme o penězích, znamená to, že místo abychom utratili celou výplatu (popř. disponibilní peněžní částku), uložíme její část ke zhodnocení a v budoucnu pak budeme mít uložené peníze + výnos. Při investování podstupujeme jak investiční riziko tak i riziko inflační, s tím, že inflace snižuje náš výnos z investování.

Pokud se vrátíme k našemu příkladu o rohlících, znamená to, že si dnes můžeme koupit za 100 Kč 100 rohlíků, ale my to neuděláme a 100 Kč investujeme. V dalším roce nám naše investice vynese 200 Kč, budeme mít tedy celkem 300 Kč (uložené peníze + výnos) a budeme si moci za ně (při působení inflace) koupit 150 rohlíků, což je více než dnes za 100 Kč a také více než za 100 Kč, které nám během uplynulé doby znehodnotila inflace. Můžeme tedy sníst více a navíc jsme vyzráli na inflační riziko.

Jelikož při investování podstupujeme investiční riziko, je možné, že pokud investujeme do nevhodného velmi rizikového produktu, tak v dalším roce nebudeme mít ani korunu, proto by měla být každá investice patřičně zvážena. Obecně platí, že čím vyšší riziko, tím větší můžeme získat výnos, ale také tím více můžeme ztratit.

Jak inflace snižuje výnosy z investice

Pokud hovoříme o inflaci, rozlišujeme mezi tzv. nominálními a reálnými veličinami. Zjednodušeně můžeme říct, že reálné veličiny jsou nominální veličiny upravené o inflaci.

Nominální stokoruna v prvním roce při 50 % roční inflace je nominální stokorunou i v roce druhém. Reálná stokoruna v prvním roce je však při 50 % roční inflace v druhém roce reálnou padesátikorunou!

Pojďme se vrátit opět k našemu příkladu s rohlíky.

V prostředí bez inflace:

Uspoříme 100 Kč a v dalším roce si koupíme 100 rohlíků, náš nominální i reálný výnos bude 0 % (0 Kč).

Investujeme 100 Kč a v dalším roce máme 300 Kč a koupíme si 300 rohlíků, náš nominální i reálný výnos tedy činí 200 % (200 Kč) z investované částky.

V prostředí s inflací:

Uspoříme 100 Kč a v dalším roce si koupíme 50 rohlíků (za 100 Kč), náš nominální výnos bude činit 0 % (0 Kč), ale naše reálná ztráta bude 50 % (50 Kč).

Investujeme 100 Kč a v dalším roce si koupíme 150 rohlíků (za 300 Kč), náš nominální výnos bude 200 Kč (200 %), ale reálný výnos bude 50 % (50 Kč) z investované částky.

Reálné veličiny tak v sobě zohledňují kupní sílu peněz.