Penzijní připojištění

Penzijní připojištění představuje spoření, jehož cílem je zajistit finanční výpomoc ve stáří. (Slovem stáří je obvykle myšlen důchodový věk, což je věk, kdy má člověk nárok na starobní důchod.) Účel penzijního připojištění vychází ze záměrů, proč je dobré střádat peníze na stáří, můžeme je vyjádřit asi takto:

  1. Když se člověk dostane do důchodového věku, přestane obvykle pracovat s stát mu začne vyplácet starobní důchod, jenž představuje pravidelně vyplácené finanční prostředky, jejichž účelem je nahradit příjem, který by jinak pobíral, kdyby dále chodil do práce. Výše důchodu ovšem nemusí dosáhnout výše tohoto příjmu, čímž je ohroženo pokrytí běžných výdajů, které je nutně doprovázeno nedobrovolným uskromněním.
  2. V nejhorším případě se může stát, že stát bude mít na vyplácení penze málo peněz a člověk se tak ze dne na den ocitne bez potřebných finančních prostředků, kterými by pokryl nezbytné výdaje (strava, bydlení…).
  3. Po letech práce nastávají léta volného času, který s sebou přináší zvýšení výdajů – například na cestování, zábavu, ale také s přibývajícím věkem, i na zdravotní péči.

Penzijní připojištění, jak ho známe dnes v ČR je definováno jako shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (= člověk, který uzavřel smlouvu o penzijním připojištění s příslušným penzijním fondem) a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.

Jak penzijní připojištění funguje

Nejprve si musíme zvolit vhodný penzijní fond. Činnost penzijních fondů je regulována zákonem a jejich investiční možnosti jsou velmi omezené, čímž je zajištěna maximální bezpečnost vložených prostředků, té ovšem odpovídá jejich nízká výnosnost (ve srovnání s běžnými investičními fondy). Každopádně jsou některé fondy schopny peníze zhodnocovat lépe než ostatní a i když výnosy minulých let nejsou zárukou výnosů budoucích, může nám tato skutečnost alespoň napovědět. Významným kritériem jsou bezesporu podmínky penzijního připojištění (za jakých podmínek jsou vypláceny penze, jednorázové vyrovnání či odbytné a v jaké výši…) Po porovnání výnosů, podmínek poskytování penze a dalších poskytovaných služeb dostupných fondů si vybereme ten, jenž nám nejvíce vyhovuje (musíme samozřejmě vědět, co od penzijního připojištění očekáváme), uzavřeme tzv. smlouvu o penzijním připojištění a můžeme začít spořit.

Výše příspěvků se stanovuje za kalendářní měsíc (spoříme tedy měsíčně určitou částku) a může se měnit. Tuto změnu je však klient povinen předem oznámit penzijnímu fondu. Ke spoření nám může přispívat i třetí strana, kterou může být například zaměstnavatel, ale i rodiče, příbuzní atp. Takové příspěvky musí být rovněž předem oznámeny penzijnímu fondu.

Důležitou roli zde hraje stát, který penzijní připojištění podporuje (podněcuje občany spořit) třemi hlavními způsoby:

  1. K měsíčnímu vkladu přidá navíc státní příspěvek, který je odvislý od výše tohoto vkladu. Čím vyšší částka je uložena, tím vyšší je příspěvek. Do výpočtu státního příspěvku vstupují vklady od účastníka + vklady třetích stran s výjimkou zaměstnavatele. (Příklad: Spořím 500 Kč, babička mi přispívá 500 Kč, zaměstnavatel 300, příspěvek se odvíjí pouze z 1000 Kč.)
  2. O hodnotu příspěvků si od určité částky můžeme snížit základ daně (viz zákon o daních z příjmů fyzických osob).
  3. Příspěvky, které platí zaměstnavatel, může uplatnit jako daňově uznatelný náklad a snížit si tak základ daně.

Podle smlouvy o penzijním připojištění a podle toho v jakém případě nastane konec penzijního připojištění, rozlišujeme tyto tři základní formy dávek penzijního připojištění:

1) Penze

Penze představují pravidelně vyplácené částky, rozlišujeme:

  1. Starobní penze – základní dávka z penzijního připojištění. Pro její přiznání musí účastník splnit určité podmínky (obvykle dožití se 60 let věku nebo přiznání starobního důchodu státem apod.). Starobní penze se vyplácí doživotně.
  2. Výsluhová penze – dávka, která je vyplácena účastníkovi z fondu před vznikem nároku na starobní penzi. Peníze jsou vypláceny z části prostředků evidovaných ve prospěch výsluhové penze. Účastník samozřejmě musí splnit podmínky pro vyplácení výsluhové penze (obvykle minimální doba spoření…). Výsluhová penze je vyplácena doživotně.
  3. Pozůstalostní penze – dávka, kterou vyplácí penzijní fond oprávněným osobám v případě smrti účastníka.
  4. Invalidní penze – dávka, která je účastníkovi penzijního připojištění vyplácena doživotně v případě, že mu je přiznán invalidní důchodu.

Po vzniku nároku na penzi o ni musí oprávněná osoba (účastník, pozůstalý) písemně požádat. Výši všech penzí a podmínky pro jejich výplatu stanovuje penzijní fond, proto je dobré se o těchto skutečnostech před uzavřením penzijního připojištění informovat.

2) Jednorázové vyrovnání

V případě, že účastník nestojí o pravidelné vyplácení penze, může zvolit formu tzv. jednorázového vyrovnání, které se skládá z příspěvků zaplacených účastníkem, z příspěvků třetích stran, státních příspěvků a podílů na výnosech hospodaření fondu (výnosů z vkladů, dá se říct úroků).

3) Odbytné

Pokud je penzijní připojištění ukončeno předčasně (v době kdy nevzniká nárok ani na penzi či jednorázové vyrovnání), má účastník penzijního připojištění, popř. pozůstalý po něm, nárok na tzv. odbytné. Odbytné se skládá ze zaplacených příspěvků ve prospěch účastníka a podílů na výnosech hospodaření fondu bez státního příspěvku, který je zpět vrácen ministerstvu financí.

Převod prostředků k jinému penzijnímu fondu

Během penzijního připojištění může nastat situace, kdy přestane zvolený penzijní fond účastníkovi vyhovovat. V tomto případě má právo jej změnit. Účastníci mají nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech do jiného penzijního fondu.

Před uzavřením penzijního připojištění na dlouhou dobu je nutno zvážit, chceme-li opravdu jen spořit nebo raději peněžní prostředky investovat. Spoření s sebou nese možnost bezpečně uložených prostředků, ovšem s nižším výnosem než by tomu bylo při investování, kde podstupujeme investiční riziko.

Příklad:

Libor a Julie mají 25 let, pravidelný příjem a uvažují o zabezpečení se na stáří, každý z nich může pravidelně měsíčně odložit částku 5 000 Kč. Oba chtějí odejít do důchodu v 60 letech.

Libor, jelikož je soutěživý duch se rozhodne pro možnost investovat, a proto své peníze pravidelně investuje s očekávaným výnosem 8 % ročně. Julie je konzervativnější a využije nabídku svého zaměstnavatele, který každému zaměstnanci přispívá na penzijní připojištění 500 Kč měsíčně a sjedná si penzijní připojištění u penzijního fondu ABC.

Za 35 let je situace následující:

Julii proudilo každý měsíc do penzijního fondu 5 650 Kč (její peníze + příspěvek od zaměstnavatele + státní příspěvek). Fond hospodařil s průměrným zhodnocením 3 % ročně a po 35 letech činí jednorázové vyrovnání přibližně 3 800 000 Kč.

Libor investoval do indexových otevřených podílových fondů, které mu vynesly v průměru 10 % ročně. Po 35 letech hodnota jeho investice činí přibližně 18 900 000 Kč.

Oba se rozhodnou peníze uložit na spořící konto s minimálním očekávaným zhodnocením a postupně je po dobu 20 let spotřebovávat. Julie si tak může dovolit „penzi“ 15 800 Kč měsíčně a Libor 78 700 Kč měsíčně.